JičínSyřenovBlogKontakt
Rezervovat
Zpět na blog
Jičín P&P Apartmentshistoriehrady zamkycesky raj

Český ráj pro milovníky historie a památek

Český ráj pro milovníky historie: renesanční Jičín, Valdštejnovy stopy, klášter ve Valdicích, zřícenina Veliš i Šolcův statek v Sobotce.

Český ráj pro milovníky historie začíná přímo u nás v Jičíně – stačí vyjít z apartmánu na Valdštejnovo náměstí a stojíte uprostřed města, které si na počátku 17. století nechal postavit vévoda Albrecht z Valdštejna jako svou rezidenci. Hostům, kteří k nám jezdí kvůli hradům a zámkům Českého ráje, vždycky říkáme, že to nejzajímavější z historie kraje nezačíná až za městem, ale přímo pod okny – a teprve pak se vyplatí vyrazit dál, do Valdic, na Veliš nebo do Sobotky.

Jičín, město, které Valdštejn postavil za třináct let

Když Albrecht z Valdštejna v roce 1621 získal jičínské panství, rozhodl se z poddanského městečka udělat reprezentativní sídlo celého frýdlantsko-jičínského vévodství. Mezi lety 1621 a 1634 tu nechal postavit renesanční zámek na místě starší tvrze, arkádové domy kolem náměstí i síť městského opevnění – a i když se hotového díla sám dočkal jen krátce (zavražděn byl v roce 1634 v Chebu), podoba, kterou centru dal, se dodnes skoro nezměnila. V zámku dnes sídlí Regionální muzeum a galerie s expozicí věnovanou právě Valdštejnovi a jeho době, vstupné vyjde na 80 Kč pro dospělého, otevřeno je od úterý do neděle, v pondělí zavřeno. Procházka po náměstí s podloubím, kde na fasádách najdete cedulky s historií jednotlivých domů, zabere klidně hodinu, i když má náměstí jen pár stovek metrů na délku.

Libosad a Valdštejnská lodžie – zapomenutá zahrada vévody

Kousek za zámkem, asi 10 minut pěšky od náměstí, leží park Libosad – bývalá valdštejnská okrasná zahrada s renesančním letohrádkem a přírodním amfiteátrem, kterému se dodnes říká Zelené divadlo. Dnes tu chodí místní na procházky kolem rybníčka a v létě se v Zeleném divadle hrají letní divadla pod širým nebem. Přímo u zámecké zahrady pak stojí Valdštejnská lodžie, renesanční loubí, které bývá místem menších výstav a komorních koncertů – hostům ho doporučujeme hlavně navečer, kdy v něm bývá klid a kamenná klenba vynikne v šikmém světle.

Valdická brána a kostel svatého Jakuba – výhledy z výšky

Z původních čtyř městských bran se dochovala jen pozdně gotická Valdická brána z roku 1568. V sezoně, obvykle od května do září a jen o víkendech, se dá vylézt až na ochoz za 30 Kč a podívat se na město z výšky – jiný pohled, než jaký znáte z náměstí dole. Podobně se dá vystoupat i věž kostela svatého Jakuba přímo na náměstí, odkud výhled sahá až k Veliši a za jasného počasí i k obrysu Trosek na obzoru.

Rumcajs a Jičín – město pohádky

Jičínská historie není jen o Valdštejnovi. Spisovatel Václav Čtvrtek sem na konci 60. let zasadil svého loupežníka Rumcajse a fiktivní les Řáholec, inspirovaný skutečnými lesy kolem Prachovských skal. Město si tuhle tradici hýčká – každé září se tu koná festival Jičín – město pohádky, na náměstí projde průvod pohádkových postav a do města přijede přes 30 tisíc lidí. I mimo festival narazíte na Rumcajsovy sochy a pojmenované uličky, je to milá odbočka od kamenné historie k té, která je čerstvější, ale místní ji berou stejně vážně.

Klášter ve Valdicích – z kartuziánského kláštera věznice

Necelé tři kilometry od Jičína, pěšky asi 35 minut nebo na kole za deset, leží obec Valdice, kterou dal Valdštejn v roce 1627 založit spolu s kartuziánským klášterem. Klášter zrušil až Josef II. na konci 18. století a od poloviny 19. století v budovách sídlí věznice – jedna z nejznámějších v republice, kde si ve druhé polovině 20. století odpykávali tresty i političtí vězni. Areál je proto běžně nepřístupný, ale klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie se čas od času otevírá při koncertech nebo dnech otevřených dveří, informace hostům dáváme na recepci podle aktuálního programu. I jen pohled na mohutnou fasádu kostela zvenku dává tušit, jak výstavní stavba to kdysi byla.

Zřícenina Veliš – hrad na dohled z apartmánu

Kdo chce vidět, jak vypadal hrad, než ho vystřídal pohodlnější zámek na náměstí, měl by dojít na Veliš. Zřícenina středověkého hradu ze 14. století leží asi 4 kilometry od Jičína, z parkoviště pod kopcem je to pěšky 15 minut do prudšího kopce. Hrad zničili za husitských válek v 15. století a od té doby zůstal jen torzem zdiva, vstup je volný, bez vstupného. Chodíme sem hlavně navečer – výhled dolů na jičínské náměstí a zámek je odtud jiný a hezčí, než jaký zažijete zdola.

Sobotka a Šolcův statek – historie venkovského Českého ráje

Asi 12 kilometrů od Jičína, autem 15 minut, leží městečko Sobotka, rodiště básníka Fráni Šrámka. Na náměstí s barokními domy najdete pamětní expozici věnovanou jeho životu, a kousek za městem stojí Šolcův statek – skanzen lidové architektury s roubenými staveními a expozicí o životě na vesnici před sto lety. Vstupné je asi 60 Kč, otevřeno bývá od května do září, mimo sezonu je areál zavřený. Je to dobrý tip na odpoledne, kdy chcete vidět jinou stránku historie kraje než jen hrady a zámky – tu obyčejnou, venkovskou.

Když vám historie nestačí – hrady a zámky o kousek dál

Pokud vás jičínská historie chytne a budete chtít pokračovat i mimo město, doporučujeme zajet na hrad Kost nebo do zámku Humprecht u Sobotky – oběma jsme věnovali samostatný článek s podrobnostmi o otevírací době a vstupném, protože obsahu je na to dost. V jednom dni z Jičína zvládnete klidně kombinaci Veliš dopoledne a jeden ze zámků odpoledne.

Praktické tipy na plánování

  • Muzea a hrady v okolí Jičína mají zavírací den pondělí, ověřte si to před cestou.
  • Na Valdickou bránu a věž kostela vezměte pevnou obuv, schody bývají úzké a točité.
  • Klášter ve Valdicích fotíme nejlépe zvenku od rybníka, odkud je vidět celá fasáda kostela.
  • Parkování v centru Jičína je placené, ale od apartmánů je na náměstí, do Libosadu i na Veliš pohodlně dojít pěšky.

Na závěr jedna praktická rada: pokud plánujete kombinovat víc památek za den, začínejte vždy tou, co má nejkratší otevírací dobu – u nás to bývá zrovna Valdická brána nebo klášterní kostel ve Valdicích, které mívají otevřeno jen pár hodin denně.

Další články