Valdštejnský zámek v Jičíně a jeho historie

Valdštejnský zámek v Jičíně vévodí Valdštejnovu náměstí od roku 1634 a je zároveň nejkratší procházkou z našich apartmánů, jakou si v tomto městě můžete dopřát – jde se sem necelých šest minut z Markovy ulice. Kdo přijede do Jičína poprvé, čeká podle jména spíš strohou vojenskou pevnost. Místo toho ho čeká rozlehlý raně barokní palác s arkádovým nádvořím, který dal městu jeho dnešní tvář i jméno náměstí.

Z gotické tvrze rezidenční město

Než se do Jičína přistěhoval Albrecht z Valdštejna, stála na místě dnešního zámku podstatně skromnější gotická tvrz, později přestavěná na renesanční sídlo majitelů panství – Trčků z Lípy. Valdštejn kupuje jičínské panství v roce 1621, o tři roky později se stává vévodou frýdlantským a rozhoduje se, že právě Jičín, ne Frýdlant ani Praha, se stane hlavním městem jeho nově vzniklého knížectví. Pro město tehdejší šestitisícové velikosti to byla razantní proměna – najednou mělo být rezidencí jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší střední Evropy.

Rozhodnutí mělo dopad na celé město, ne jen na zámek samotný. Valdštejn si nechal narovnat a rozšířit náměstí, postavit kašny, radnici i Valdickou bránu, protože rezidenční město podle jeho představ muselo vypadat reprezentativně od prvního kroku, jakým do něj návštěvník vstoupí. Dodnes se po centru Jičína chodí podle půdorysu, který nechal vytyčit právě on.

Přestavba, která trvala deset let

Mezi lety 1624 a 1634 nechal Valdštejn tvrz přestavět na rozlehlý raně barokní zámek podle plánů italských architektů Andrey Spezzy a po jeho smrti Niccola Sebregondiho – stejné dvojice, která pro vévodu stavěla i sousední kostel svatého Jakuba a jezuitskou kolej. Vznikl tak rozlehlý komplex s arkádovým nádvořím, reprezentačními sály a obytným křídlem, kam se sjížděli hosté z celé Evropy. Valdštejn si nechal postavit i krytou lodžii, kterou mohl suchou nohou přejít přímo z paláce do kostela na mši – dodnes je vidět, jak úzce byly obě stavby propojené.

Dokončit svůj plán vévoda nestihl. V únoru 1634 byl zavražděn v Chebu a stavba pak pokračovala už jen pozvolna, bez jeho ambicí a bez jeho peněz. Přesto zůstal zámek dodnes jedním z nejucelenějších raně barokních komplexů v Čechách a řada odborníků ho řadí k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v celé střední Evropě.

Co v zámku najdete dnes

Zámek dnes neslouží žádnému šlechtickému rodu, ale přímo obyvatelům Jičína. Sídlí tu městský úřad, obřadní síň, kde si jičínští snoubenci říkají ano, a Regionální muzeum a galerie s expozicí věnovanou Valdštejnovi a dějinám panství – najdete tu dobové zbraně, portréty i modely původní podoby zámku. V přízemí je turistické informační centrum, kde vám poradí trasu na Prachovské skály nebo Kost i to, kdy zrovna jede vláček na Zebín.

Nádvoří je volně průchozí přes den, takže i bez placení vstupného projdete arkádami a podíváte se, jak vysoko sahá zámecká fasáda. Kousek odtud na náměstí navíc narazíte na sochu loupežníka Rumcajse – jičínské kreslené legendy, která tu má nejednu fanouškovskou rodinu s dětmi.

Procházka po stopách Valdštejna

Zámek je jen výchozí bod celé sítě staveb, které tu vévoda po sobě zanechal. Kousek od něj, stále na náměstí, stojí Valdická brána, poslední dochovaná ze čtyř městských bran, kterou Valdštejn nechal postavit jako reprezentativní vstup do svého rezidenčního města. Za zámkem se pak rozkládá Libosad, bývalá renesanční zahrada přeměněná na anglický park, kam se chodí na procházku klidně i s kočárkem nebo se psem na vodítku. S dětmi je možné trasu protáhnout až k lesoparku Čeřovka na okraji města, kde na návštěvníky čeká lanové centrum i rozhledna s výhledem zpátky na město a zámeckou věž.

Celá tahle síť památek – zámek, kostel, brána, park – vznikla v rozmezí jediné vévodovy generace a dodnes tvoří kompaktní celek, který se dá obejít pěšky za jediné dopoledne, aniž byste museli sednout do auta nebo hledat další parkování.

Valdštejnská noc

Jednou v roce se zámek i celé náměstí promění zpátky do 17. století. Valdštejnská noc se koná tradičně první zářijový víkend a patří k největším historickým slavnostem v kraji – na náměstí se odehrávají bitevní scény s žoldnéři, hoří pochodně, prodává se dobové řemeslo a večer korunuje ohňostroj nad zámeckou věží. Kdo v tomto termínu u nás bydlí, má centrum dění doslova za rohem, zatímco návštěvníci z dálky často stojí v koloně už na příjezdu do města.

Kolik času na zámek počítat

Na prohlídku si vyhraďte dost času a počítejte s pár základními čísly:

• doba prohlídky: hodina až hodina a půl na nádvoří i muzejní expozici,
• vstupné: řádově kolem stokoruny za dospělého, děti a senioři zlevněně,
• otevírací doba: zámek celoročně, muzejní expozice hlavně duben až říjen,
• fronty: o víkendu ve špičce hlavně u pokladny muzea, ne na nádvoří.

Přesnou aktuální cenu i otevírací dobu raději ověřte přímo na místě nebo na webu muzea – mění se sezónu od sezóny. Kombinovat návštěvu se dá skvěle s kostelem svatého Jakuba hned vedle – jeho věž nabízí pohled na zámek shora, což je úhel, který z náměstí nikdy nezažijete.

Praktický tip závěrem

Pokud chcete zámek vidět bez davu turistů, přijďte hned po otevření v dopoledních hodinách všedního dne – většina zájezdů a jednodenních výletníků dorazí do Jičína až po obědě. My bydlíme kousek od náměstí, takže tuhle ranní procházku zvládnete v klidu ještě před snídaní a na zámek se pak můžete vrátit odpoledne, až budete mít v nohou i něco z okolních skal. A pokud vám na prohlídku nádvoří nezbyde čas vůbec, stačí projít kolem večer – nasvícená fasáda za tmy působí úplně jinak než ve dne a stojí za tu krátkou zajížďku z cesty na večeři.